Předmětem příspěvku je modernizace veřejné správy za využití digitalizace a prvků umělé inteligence. Tomuto tématu se zaměřuji ve své práci praxi a je i tématem mých kurzů.

V České republice probíhá digitalizace veřejné správy již řadu let. V posledních letech se však tempo digitalizace výrazně zrychlilo. Vláda České republiky schválila v roce 2023 Národní strategii digitalizace veřejné správy [1] do roku 2030. Tato strategie stanoví konkrétní cíle a opatření, která mají vést k dosažení digitální veřejné správy.

PŘIHLASTE SE NA JEDNODENNÍ KURZ UMĚLÁ INTELIGENCE JAKO ASISTENT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ ANEB NEBUĎ LAMA, NAUČ SE POUŽÍVAT AI

DETAIL KURZU

Modernizace veřejné správy úzce souvisí s požadavkem na její efektivitu, která v sobě zahrnuje nové pojetí veřejné správy jako služby veřejnosti [2]. Technologie zaznamenávají obrovské pokroky a systém veřejné správy se tomuto trendu musí přizpůsobit. Jako modernizaci veřejné správy bychom mohli v obecné rovině označit zavádění:

• nových informačních a komunikačních technologií,
• nových systémů,
• usnadnění komunikace prostřednictvím datových schránek,
• inteligentních formulářů,
• souhrnných portálů.

To se v českém prostředí daří, a veřejné správa se tak díky digitalizaci stává, i když mnohdy pomalým tempem, správou modernizovanou.

Jaké činnosti může umělá inteligence nahradit?

Pozorovatelným trendem ve veřejné správě je stále intenzivnější snaha zautomatizovat procesy, které byly až dosud zpracovávány za účasti úředníků [3]. Mám za to, že využívání školených pracovníků na technikou nahraditelné úkony je plýtvání jejich potenciálem a veřejnými prostředky. Za užití umělé inteligence by plně technicky nahraditelný mohl být například:

• proces zpracování dat pro posouzení přiznání nějaké dávky či dotace,
• proces zasílání výzev k uhrazení nedoplatků či uložených pokut,
• kontrola dat v předložených listinách apod.

Přenesení lidské aktivity na techniku a nástroje umělé inteligence tam, kde je to samozřejmě možné, je z nejpodstatnějších kritérií pro správné uchopení pojmu digitalizace. Za plnohodnotnou a účelnou digitalizaci ve smyslu automatizace se ovšem nedá označit proces, v němž pracovník úřadu místo papírového formuláře sice využívá počítač, ale vykonává technikou – a zejména umělou inteligencí – plně nahraditelnou práci (např. ruční přepisování údajů z listinné podoby do elektronické podoby, opětovné vyplňování v centrálním systému již známých údajů apod.).

Nutnost implementace nových technologií však nesouvisí pouze s veřejnou správou, ale týká se i justice – a to zejména v kontextu vedení elektronických spisů a automatizace celé spisové agendy. Je až neuvěřitelné, že jsme v dnešní době, kdy je většina komunikace vedena prostřednictvím sítě datových schránek, nuceni nahlížet do fyzických spisů a dělat si z nich kopie. Umožnění dálkového přístupu do spisu by mělo být, minimálně pro advokáty, samozřejmostí (a to např. prostřednictvím přihlášení přes datovou schránku či bankovní identitu). Nutnost prostudování spisu ve fyzické podobě lze v dnešní době označit za značně omezující a přežité. Právě otázka spisové agendy v online prostředí je příležitostí pro umělou inteligenci, která by si s tímto úkolem jistě hravě poradila.

Je potřeba se bát o práci?

Z výše uvedeného plyne, že k digitálnímu zefektivnění veřejné správy nepochybně napomůže větší míra automatizace a zapojení prvků umělé inteligence. S tím souvisí otázka, kterou od úředníků na mých školeních často dostávám, a to „Máme se bát, že nás umělá inteligence nahradí?“. Nemyslím si, že by s nástupem umělé inteligence došlo k masovému nahrazování jednotlivých odborníků umělou inteligencí. Ale zcela jistě budou nahraditelné ty lidské úkony, které lze činit bez jakéhokoli zapojení kreativity, empatie a individuálního přístupu. Je pravděpodobné, až takřka jisté, že znalost využívání nástrojů umělé inteligence při plnění rutinních úkolů bude vyžadována jako samozřejmost. Umělá inteligence tak nahradí ryze administrativní úkony, které nevyžadují lidskou invenci. Pracovníci ve veřejné správě by se tak neměli bát jejich úplného nahrazení, pokud si užívání moderních nástrojů osvojí. Umělá inteligence v dohledné době nebude plnohodnotným „pracovníkem“ ve veřejné správě, ale měla by být užívaným doplňkem ke zjednodušení a zefektivnění rutinních procesů.

K tomuto účelu použiji můj oblíbený citát od Karima R. Lakhaniho z Harvard Business School: „Umělá inteligence nenahradí člověka. Ale lidi, kteří ji používají, nahradí ty, kteří ji nepoužívají.“

Co bude dál?

Rozvoj digitalizace se zapojováním prvků umělé inteligence je tak zdrojem mimořádných příležitostí k markantnímu zvýšení výkonnosti veřejné správy na všech jejích úrovních – a to jak prostřednictvím zvyšování její uživatelské přívětivosti, dostupnosti a rychlosti poskytování služeb veřejné správy občanům. Jsem si vědom toho, že to nebude proces okamžitý, ale proces pozvolný, a to zejména s přihlédnutím k zastaralému hardwaru, jenž je ve veřejné správě pořád dominantní. Jednotliví pracovníci ve veřejné správě však nemusí čekat na to, až jim státní správa umělou inteligenci zprostředkuje. Již nyní mohou využívat dostupné nástroje jako ChatGPT, Copilot či Gemini, a tak si mnohé rutinní činnosti zefektivnit a zejména si tyto nástroje osvojit.

---

[1] ÚŘAD VLÁDY ČR. Cesta k evropské digitální dekádě: Strategický plán digitalizace Česka do roku 2030 [Online]. digitalnicesko.gov.cz [cit 2023-11-19], listopad 2023, verze 1.2, 73 s. Dostupné na: https://digitalnicesko.gov.cz/media/files/Cesta_k_Evropsk%C3%A9_digit%C3%A1ln%C3%AD_dek%C3%A1d%C4%9B_strategick%C3%BD_pl%C3%A1n_digitalizace_%C4%8Ceska_do_roku_2030.pdf.

[2] HENDRYCH, Dušan. Správní věda: teorie veřejné správy. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 52–53.

[3] REJZEK, Jakub. Co je to digitalizace a proč ji ČR potřebuje? [online]. Jakubrejzek.cz, 2021. Dostupné z: https://www.jakubrejzek.cz/node/59.