Umělá inteligence (AI) dnes již není něčím neznámým, ale jakousi „podpěrnou berličkou“ při pomoci s běžnými problémy, které nás provází našimi životy. Jak na ni ale reaguje právní úprava? Lze si vystačit s tím, co máme v legislativě, nebo je nutné ji v závislosti na vývoji AI upravit?
Když se dnes řekne AI, mnoho lidí si automaticky představí Chat GTP jakožto chatbota, který dokáže vést konverzace a odpovídat na zapeklité otázky. Důležité však je si uvědomit, že tento pojem skrývá pod svou pokličkou mnohem více, a to především různé technologie a aplikace daleko za hranicemi konverzačních platforem. Umělá inteligence se dnes stále více uplatňuje v různých oborech od medicíny po dopravu a proniká třeba i do právnických profesí. Je to ale krok správným směrem, nebo hrozba, která by mohla postupně přinést zkázu?
Právní systém musí neustále reagovat na vývoj společnosti a nové společenské fenomény, proto je důležité se věnovat spojitosti mezi AI a právem. Za velký posun v rámci regulace AI můžeme považovat Akt o AI, který byl schválen Evropským parlamentem a Radou EU na návrh Evropské komise. Akt má především zajistit odpovědný rozvoj a odpovědné zavádění umělé inteligence v EU. Důležité je však poznamenat, že z tohoto Aktu o AI pro běžné uživatele skoro žádné povinnosti nevyplývají. Akt se tedy bude především týkat veřejných i soukromých subjektů, které budou chtít poskytovat nebo nasazovat daný systém AI na evropský trh.
S ohledem na to, že většina běžných uživatelů AI využívá především platformy ChatGPT, DeepL a podobné, se následující text zaměří především na právní otázky spojené s těmito platformami.
AI vs. autorské právo
Jedním z hojně diskutovaných témat je otázka autorství v případě, kdy AI vytvoří dílo literární, umělecké či vědecké. V této otázce se společnost rozděluje na dva tábory. Jeden tábor zastává názor, že AI je schopna samostatně vykonávat kreativní procesy, zatímco druhý tábor tvrdí opak, tedy že AI by bez jasně poskytnutých instrukcí fyzickou osobou nebyla schopna vytvořit žádné dílo.
Pokud budeme vycházet z autorského zákona, zjistíme, že dle ustanovení § 5 je autorem díla fyzická osoba, která dílo tvůrčím způsobem vytvořila. Vzhledem ke skutečnosti, že AI nejen z pohledu práva je považována stále za neživou entitu bez právní subjektivity, je nutné dojít k závěru, že AI nemůže být přisouzen autorský nárok. Ke stejnému závěru v poměrně blízké době došel i Městský soud v Praze rozsudkem, č. j. 10 C 13/2023-16. Autorem bude v těchto případech vždy uživatel, který AI zadal jasné pokyny pro vytvoření daného díla.
Je to však správný právní závěr? Neporušuje sama AI autorské právo, když čerpá umělecké styly známých autorů děl?
AI vs. GDPR
Umělá inteligence nepomáhá jen studentům při psaní seminárních prací, ale i profesionálům napříč všemi obory. Proto je třeba upozornit, že při práci s AI je důležité mít nepaměti, že platformy jako ChatGTP sbírají data do své paměti, a pokud tam i nevědomky někdo zadá osobní údaje třetích osob, může tím porušit různá nařízení včetně GDPR.
Závěr
Vzhledem k aktuální rychlosti vývoje AI je více než pravděpodobné, že právní řád bude muset do budoucna projít významnými změnami, aby odpovídal realitě, kde je na denním pořádku využívání AI.
A jaká je tedy vize do budoucna? Může AI nahradit některé profese? Kdo je nejvíce ohrožený? To vše je vepsané ve hvězdách a my jen můžeme sledovat nově přicházející éru umělé inteligence.
25. 03. 2025
Mgr. Irena Kratochvílová
